Hádáte se s partnerem?

Naše děti to ovlivňuje, možná budou moudřejší a samostatnější… ale to je jen slabá útěcha, i když třeba pravdivá.

Ze statistiky:

    • 2/3 dětí zažily agresivní chování rodičů
    • 13% se setkalo s fyzickým násilím (průzkum Factum Invenio pro UNICEF)

„To, co děti vidí nebo zažijí v rodinách, se projevuje následně i v jejich vlastním chování a později ve vlastních partnerských vztazích.“

„Klíčové je, zda hádka rodičů je konstruktivní a vede nakonec k dohodě, nebo zda se jedná o hádku vedoucí k nedohodě, která ponižuje, uráží, prosazuje jen jeden pohled za každou cenu,“ (psycholožka Eva Šilarová specializující se na problémy dětí).

To, co vidí naše děti u nejbližších osob, berou v době, kdy se utváří jejich osobnost, jako určitou povolenou normu chování. Hádky mezi rodiči se může u dítěte projevit poruchami chování, násilným chováním ve škole, následně ve vlastní rodině.
U dívek pak pasivním snášením násilí a hrubostí od partnera. Vždyť i maminku bil táta, a ona držela…

Ze sociologických sond ROSY vyplývá, že 45% partnerů dopouštějících se nyní domácího násilí na svých ženách, zažila v dětství:

    • násilí svého otce vůči jejich matce
    • rozvod rodičů
    • měli despotického a agresivního otce se závislostí na alkoholu
    • dominantní a despotickou matku
    • zažili sami násilí ze strany rodičů

No tak si vyberte, která kategorie jste vy 🙂 Asi málokdo se v něčem nenajde. Pokud ne, asi mu rodiče připravili lepší cestu ke spkojenému životu.

Dítě je jak houba, nasává vše kolem a jen opakuje po svých rodičích. Já osobně vidím ty šiky muslimských žen, co opakují, co dělaly jejich matky jen kvůli tomu, že „proč to nevydržet, když já jsem to taky vydržela…“ a pak to stejně učí jejich dcery. Osobně nejsem pro přílišnou emancipaci, ale je potřeba si přiznat, že určitá dělba práce mezi pohlavími je fajn.

Psychologové upozorňují, že se ve společnosti obecně projevuje určitý snížený práh citlivosti k násilí. Pak se i mezi dospělými mohou objevit názory, že i agresivní člen rodiny vůči zbylým členům domácnosti může být pro dítě zdrojem „bezpečí“. V praxi je to ale žel naopak, shodují se psychologové, násilný partner je spíše zdrojem velkých dětských traumat a následných výchovných problémů.

Pozor na hádky a násilí před dětni. Ponesou si trauma celý život a nastavujete jim vzorce chování k jejim budoucím partnerům na celý život.

částečný zdroj