Se začátkem pracovního týdne a navíc po vánočním lenošení už asi nemáte na pohádky náladu. Ale zas o nich můžeme zapřemýšlet s nadhledem jako zapřemýšlela Historie.cs na České televizi.
Dle odborníků na pohádky na ČT:
-
- tzv. klasické české pohádky vznikly zásluhou Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena – máme pocit, že jde o tradiční české pohádky, ale v českých zemích se předtím vyprávěly jiné příběhy (41:33 minuta videa)
- Budulínek, Perníková chaloupka, Smolíček… se objevily v našich zemích až v 19. století… a přicházejí odjinud, mají na nich velkou zásluhu bratři Grimmové…
- existence čertů je dle „odborníků na historii a pohádky“ od doby obrození revoltou proti zlu… „čerti šaškují“ a nikdo se jich moc nebojí, na což navazuje třeba i dnešní Princezna ze mlejna a jiné, kde se čerti chovají jako někdo s nevalnou inteligencí a nikdo se jich nebojí…
- v dnešní době politicky tolik bojovat nemusíme, a tak mají úspěch pohádky tropící si legraci ze stále se opakujících lidských nešvarů! (dodávám já, a v tom bych viděla tu nadčasovost…)
Ještě se zastavím u srovnání Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Byli to ti, kteří v podstatě pohádky z okolních zemí převyprávěli. U pohádek Erbena na Wiki si přečtete např. větu: V pohádkách byl ovlivněn německými romantiky bratry Grimmovými.
Božena Němcová pohádky z okolních zemí převyprávěla nejpoetičtěji a nejkultivovanějším jazykem a promítala do nich jako žena své zkušenosti, vliv doby a politického pozadí.
K.J. Erben prý spíše působil jako vědec, který odváděl své dílo precizně s přesnou fonetickou skladbou, kde každé slovo má svůj význam a autor nezahlcuje text svými vlastními myšlenkovými pochody. Kromě převyprávěných pohádek odjinud se snažil sbírat i českou slovesnost.
I v dalších dílech Božena Němcová bojuje se zlem a vychovává, zatimco u Erbena si dobrým koncem být jisti nemůžeme… Dle historiků nabývá jeho dílo vědeckým a realistickým přístupem nadčasovosti, zatímco Němcová měla význam pro svou dobu. (Erbena čtou naše děti dodnes, ale Němcová se z čítanek pomalu vytrácí…)
Já si neodpustím paralelu s Andersenem a tím, o čemž jsme už na těchto stránkách psali, a to, jestli je dobře, že všechny pohádky končí šťastně. Je to tak i v našem životě a v životě našich dětí???
A teď k Andersenovi, k Dánům a jejich štěstí…
Dle výsledků zjišťování nejvyššího „kvocientu štěstí“ v rámci Evropy má Dánsko svůj prim. Prý je důvodem chladné odchování dětiček na pohádkách, které nemají vždy šťastný konec… a proč ne? Život ani dětství není procházka růžovou zahradou, tak proč jim to nepodsouvat už takhle brzo? (i výchovný moment nabádající k dobrému chování tím nemusí trpět)
Pak když si vaše dítě nabrnkne běžnou holku s běžným povoláním 🙂 nebo vice versa…, bude celkem spokojené a nebude si myslet, že zklamalo svoje rodiče, společnost a že je tak nějak neschopné…
Princů a princezen je dost málo na to, aby uspokojili všechny svoje protějšky…
I jeden z císařů oponoval šlechtě, která se chtěla v soukromých parcích stýkat jen se sobě rovnými a nikoli s „běžnou veřejností“. Řekl něco v tom smyslu, že kdyby on se měl procházet jen se sobě rovnými, tak by tam nejčastěji musel „štrádovat“ 🙂 sám …
A pokud máte děti a chuť se něco dozvědět, a u toho se pobavit , přijďte na jednu z našich akcí a bojovek o Praze.