„Masopust“ – pustíme se masa… ne DO masa! :)

To samé je „karneval“ („Carne(i) vale“ = „dejme masu vale“, „pusťme maso“), z hlediska původního významu je karneval totéž co masopust.

I když posuny ve významech obou slov už všichni cítíme… Je na první pohled zavádějící, že se mu říká Masopust, když vlastně představuje období hodování a veselí. 

Masopustem tedy dnes nazýváme spíš oslavy před tím, než by se maso mělo teoreticky vy“pustit“. Jakási příprava na bezmasé dny (naposledy si ještě užít… :)). Tato příprava samozřejmě znamená, že se musíte hoooodně najíst (ideálně vepřového), abyste pak těch 40 dní půstu do Velikonoc vydrželi :). Postupem času se oslavy protáhly na dny tři – na neděli, pondělí a úterý. Toto třídenní bylo hlavně na vesnicích obdobím maškarních průvodů masek, bálů a veselení. Masopust končil v noci před Popeleční středou (46. den před Velikonoční nedělí), kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) už byly dovoleny jen mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Dopoledne se mohla ještě kořalka, asi jako určitý způsob vyprošťováku… Oběd už probíhal v duchu postění se, tj. čočka, sýr, chléb, brambory…

Masopust (v původním významu 40ti denní období, kdy se nejedlo maso) začíná tedy Popeleční středou, která připadá v roce 2020 na 26.2. A končí jako každý rok Velikonoční neděli, letos 12.4.

A protože máme na Praze hravě rádi tučňáky, tak si tento pojem neodpustíme…! Je jím tučný čtvrtek (= „tučňák“) – čtvrtek před masopustní nedělí. Příprava na to, než oslavy vypuknou v plném proudu!

Ale varujeme… 🙁

Nyní pasáž pro matematiky a astronomy: (pro ostatní bych to zjednodušila: Masopust je stejně jako Velikokonoce závislý na Měsíci s velkým M, co vídáme na obloze, konkrétně na prvním jarním úplňku)
Stanovení termínu závěrečného dne — masopustního úterý před Popeleční středou — je dáno matematickým výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc pro ten který rok. Proto ani Popeleční středa ani masopustní úterý nemají svá pravidelná data.
V každém případě předchází masopustní úterý, vrchol celého masopustního období, téměř šestitýdennímu postnímu období před Velikonocemi. Termín jarních svátků se zase řídí datem — podle katolických zvyklostí je první neděle po něm velikonoční oslavou Kristova zmrtvýchvstání, Božím hodem velikonočním.

A teď z praktického pohledu: v současnosti se nejvíce masopustně veselíme víkend před masopustním úterým, protože v úterý máme pracovní den, v neděli před ním depresi z pondělí po ní, tak z toho nejlépe vychází sobota.