Slova, pořekadla, rčení

To, že mají Eskymáci sto výrazů pro sníh, zdá se poněkud nadnesené. Při hlubším studiu jsem zjistila, že se jedná především o různé přípony, které se přidávají k základnímu slovu a také často závisí na fantazii mluvčího. Co mě překvapilo, má inuitština sice 400 přípon, ale jen jednu předponu. Na druhou stranu, mají těch výrazů určitě více než my, protože jejich život je se sněhem celý spjat, a jejich potřeba ho pojmenovávat různě vzniká v kontextu různých činností. Také některá další inuitská slova přešla do evropských jazyků, např. anorak, kajak, nanuk, iglú nebo malamut. Slovo Nanuk není původně typ zmrzliny,…

Školáci mají Prázdniny, dospělí Dovolenou. Přitom v angličtine je pro obojí stejné slovo Holiday/Holidays. V češtině není původ slova Dovolená vůbec hezký, až moc DOVOLENÝ někým třetím, v současnosti zaměstnavatelem. V angličtině jsou to SVATÉ dny, což mi zní mnohem lépe... Hledala jsem dál... Dovolená je podobné jako slovo Urlaub v němčině, odlišné od slova pro školáky (v němčině Ferien). Urlaub původně vzniklo z tzv. dovolenky z vojny. Slovo Laube je v němčině kolonáda, arkády, altán, zahradní domek, čili pořád lepší označení než v češtině. Mimochodem odtud i české slovo Podloubí. Prázdniny zas připomínají hlavně americký výraz Vacation svou prázdnotou…

Obě slova „šus“ a „pajtl“ mají německý původ. Šus je jako Schuss, tj. střela. Když jedete na sjezdovce šusem, tak jedete něco jako neřízená střela. Pajtl má něco společného s německým Beutel. Podobně zní náš „pytel“. Tudíž šuspajtl je člověk střelený pytlem, který nekoordinovaně a ne úplně účelně běhá a má stejně tak nekoordinovaná gesta. Třeba já, když nestíhám, začnu být vystresovaná, tím pádem ztrácím logický nadhled, a pak mě napadne, že „lítám jako šuspajtl“. „Šusem“ jezdím jen na mírných svazích, protože jinak se bojím. A úplná katastrofa je, když takový lyžař, který jede šusem, trpí hexenšusem… :) (=čarodějnická střela)

Tak nejhezčí vysvětlení vzniku slova "přítel" se mi doneslo, že je to někdo, kdo je "při těle" (nemyslí se tlustý, ale máte ho blízko těla...), což jsem v odborné literatuře etymologie slov zatím nenašla... Takže to nemohu podložit odborníky, ale z hlediska obyčejného selského rozumu mi to přijde celkem logické. :) Lingvisticky jsou pak už dobře zdůvodnitelná slova "kamarád" španělsky camarada = společnost dobrých přátel, druhů, camara = komora (tedy vlastně: spolubydlící v téže komůrce) tento výraz přešel přes francouzštinu do slovanských jazyků (polština, slovenština, čeština) A "partner" pochází z latinského výrazu partionarius partner = společník, spoluúčastník (obchodní), životní partner…

Minimálně naše rodiče tak činili... My to taky děláme! Někdo častěji a zdatně, někdo méně často. Málokdo ale tuší, proč se této činnosti tak říká :) Slovo "flámovat" pochází od slova Flandry neboli Vlámsko, což je jeden ze 3 regionů Belgického království. Stalo se to tak, že za 30-ti leté války (1618—1648) dorazilo do Prahy vojsko z Flander. A protože nemohli pořád bojovat (bojovali převážně v létě a v zimě odpočívali), trávili svůj volný čas mezi bitvami tančíc ve společnosti opojného pivního moku a všeobecného veselí. Určitě znáte i vlámské obrazy převážně popisující zimní sporty, takže to v těch Flandrách…