Headline
Pellentesque non sem porttitor, porttitor eros eget, lobortis lacus eugiat vitae augue non, tincidunt posuere
„Masopust“ – nepustíme se DO masa… ale masa se naopak „pustíme“! :)

I když jsou masopusty po celé zemi slaveny v různá data, letošní vrchol masopustu 2023 začíná v neděli 19.2. a končí v úterý 21.2. Je potřeba si zopakovat základní masopustní pojmy, neboť masopust je pohyblivý svátek a navíc má širší a užší pojetí, což do jeho vysvětlování vnáší trochu zmatek. Může to být celé masopustní období od Tří králů do Popeleční středy nebo poslední 3 dny před Popeleční středou – neděle, pondělí, úterý. To samé co masopust je vlastně…

Více...

K † M † B † – co to znamená

Stručně, jasně, přehledně k dnešnímu dni Tří králů Plusy = křížky Iniciály K, M, B pro jména Kašpar + Melichar + Baltazar = latinská slova věty „Christus (česky Kristus) Mansionem Benedicat“ = „Kristus domu žehná (=přeje dobré (bene))“. Králové = Mudrcové z Východu, co přinesli Ježíškovi dary Počet „3“ = počet nebyl specifikován 🙂 Za posledním křížkem následoval rok pro požehnání 3 křížky = otec, syn a duch svatý Určitě je hezčí a poetičtější si pamatovat Kašpara, Melichara a…

Více...

Do nového roku vyzbrojeni slovníkem našich dětí

Asi vás občas napadá, že přestáváte rozumět svým dětem. Proto jsme pro vás připravili takový kapesní slovníček pro cestu do dětské dospívající duše. Budete do dalšího života tímto světem lépe vybaveni 🙂   MÁM NA NĚKOHO CRUSHAsi se občas stává, či přinejmenším stane, že MÁ váš chlapeček na jeho blonďatou spolužačku CRUSH. To se mu holčička bude hodně líbit…= NĚKDO SE MI LÍBÍ   Jsem HOT…a ta holčička (pokud NA NĚJ MÁ CRUSH TAKY) se začne čím dál víc…

Více...

Bažant kodrcá…? (ryze české pokračování zvuků zvířat)

Já znám slovo „kodrcat“ jen jako výraz pro dlouhosáhlé ježdění, kdy ztrácíte nervy, že je vám líto trávit tolik času na cestě… A ještě k tomu na špatném terénu… Bažant kodrcá při námluvách, v čemž nějak nemohu najít tu souvislost. To my asi sexy nevypadáme, když se někam kodrcáme… 🙂 Když zapomeneme překlady zvuků zvířat do jiných jazyků – minulý článek (cizí výrazy v tom dělají opravdu zmatek!), je nám v češtině vše jasné. Tedy jen do té doby,…

Více...

Pokročilé jarní květiny… (pokračování :))

Jaro je už v plném proudu, nejen ve vzduchu, i lidi už jsou konstantněji v dobré náladě než na začátku jara! Minule jsme si zazpívali Jak se tak dívám, už kvete jíva…, teď mě napadá tak maximálně můj vlastní verš Sedmikrásko, lásko, kdo ví, co bude dál! No asi jaro a pak léto, ne? 🙂 Sedimikráska Kromě toho, že má 7 krás :), vykazuje stejně jako slunečnice heliotropickou schopnost – tj. schopnost zaujmout svou pozici vůči světlu, potažmo slunci….

Více...

Posted in Slova, pořekadla, rčení Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pokročilé jarní květiny… (pokračování :))
Sněženka, bledule a ty další… pokračování příště

Už to cítíte ve vzduchu? A všimli jste si, že se většina lidí usmívá víc než jindy? Tak co si i zazpívat, abyste dostali náladu na náš katalog jarních květin, který víc než biologii a regionální rozmístění zohledňuje důvod názvů těch kytiček a vůbec … 🙂 Jak se tak dívám, už kvete jíva… Sněženka podsněžník Ikona jarního průkopnictví! Asi není potřeba komentovat dobu a místo jejího výskytu… 🙂 – z názvu zřejmé! Bledule jarní Doba květu vyplývá z druhového…

Více...

Posted in Slova, pořekadla, rčení Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Sněženka, bledule a ty další… pokračování příště
Vznik slova karanténa a jaký je oficiálně rozdíl mezi izolací a karanténou

Slovo karanténa se v posledních dvou letech skloňuje na každém kroku. Možná ale ne každý ví, jaký je původ tohoto slova a kdy se začala používat jako oficiální termín poprvé. Má původ v románských jazycích a odvozuje se buď z italského slova quaranta (40) nebo francouzského quarante (40). Nebo pak ještě přesněji nepřesněji 🙂 z francouzského quarantaine nebo italského quarantina, což znamená v obou jazycích „asi 40“. Úplně nejdříve se nedodržovala karanténa, ale vlastně trentína :), což je pouze…

Více...

Eskymácké a inuitské výrazy pro sníh

To, že mají Eskymáci sto výrazů pro sníh, zdá se poněkud nadnesené. Při hlubším studiu jsem zjistila, že se jedná především o různé přípony, které se přidávají k základnímu slovu a také často závisí na fantazii mluvčího. Co mě překvapilo, má inuitština sice 400 přípon, ale jen jednu předponu. Na druhou stranu, mají těch výrazů určitě více než my, protože jejich život je se sněhem celý spjat, a jejich potřeba ho pojmenovávat různě vzniká v kontextu různých činností. Také…

Více...

Slova prázdniny, dovolená, výlet nebo túra

Školáci mají Prázdniny, dospělí Dovolenou. Přitom v angličtine je pro obojí stejné slovo Holiday/Holidays. V češtině není původ slova Dovolená vůbec hezký, až moc DOVOLENÝ někým třetím, v současnosti zaměstnavatelem. V angličtině jsou to SVATÉ dny, což mi zní mnohem lépe… Hledala jsem dál… Dovolená je podobné jako slovo Urlaub v němčině, odlišné od slova pro školáky (v němčině Ferien). Urlaub původně vzniklo z tzv. dovolenky z vojny. Slovo Laube je v němčině kolonáda, arkády, altán, zahradní domek, čili…

Více...

Posted in Slova, pořekadla, rčení Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Slova prázdniny, dovolená, výlet nebo túra
Lítáte na začátku školního roku jako šuspajtl? Nebo jezdíte šusem?

Obě slova „šus“ a „pajtl“ mají německý původ. Šus je jako Schuss, tj. střela. Když jedete na sjezdovce šusem, tak jedete něco jako neřízená střela. Pajtl má něco společného s německým Beutel. Podobně zní náš „pytel“. Tudíž šuspajtl je člověk střelený pytlem, který nekoordinovaně a ne úplně účelně běhá a má stejně tak nekoordinovaná gesta. Třeba já, když nestíhám, začnu být vystresovaná, tím pádem ztrácím logický nadhled, a pak mě napadne, že „lítám jako šuspajtl“. „Šusem“ jezdím jen na…

Více...

Posted in Slova, pořekadla, rčení Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Lítáte na začátku školního roku jako šuspajtl? Nebo jezdíte šusem?