Headline
Pellentesque non sem porttitor, porttitor eros eget, lobortis lacus eugiat vitae augue non, tincidunt posuere
Lítáte na začátku školního roku jako šuspajtl? Nebo jezdíte šusem?

Obě slova „šus“ a „pajtl“ mají německý původ. Šus je jako Schuss, tj. střela. Když jedete na sjezdovce šusem, tak jedete něco jako neřízená střela. Pajtl má něco společného s německým Beutel. Podobně zní náš „pytel“. Tudíž šuspajtl je člověk střelený pytlem, který nekoordinovaně a ne úplně účelně běhá a má stejně tak nekoordinovaná gesta. Třeba já, když nestíhám, začnu být vystresovaná, tím pádem ztrácím logický nadhled, a pak mě napadne, že „lítám jako šuspajtl“. „Šusem“ jezdím jen na…

Více...

Posted in Slova, pořekadla, rčení Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Lítáte na začátku školního roku jako šuspajtl? Nebo jezdíte šusem?
Ovčáček dle ovce, Větvička dle dendrologie, Hrabal analytický

Těžko říci, ale protože jsme Praha hravě, hrajeme si s častými pražskými jmény… Kovář – že by řemeslník?Truhlář – podobněŠmíd – z němčiny krejčíKrejčí – krejčí už rovnou z češtiny 🙂Šafář – někdo důležitější a rozŠAFnějšíNovák, Novotný – někdo, kdo přišel do NOVé vesnice a musel se přizpůsobovat?Dvořák, Dvořáček – jako DVOřan se musel přizpůsobovat o sto šestPohunek – o to víc?Fejk – úplně to tak nemyslí, prostě falešnej malinkoBobek – nemá zas takový grády, ale myslí to dobřeOkamura…

Více...

Posted in Slova, pořekadla, rčení Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Ovčáček dle ovce, Větvička dle dendrologie, Hrabal analytický
Hra na přísloví, rčení a pořekadla…

To je celkem jednoduchá hra mezi dospělými. Vyhrává ten, kdo vymyslí to poslední… S dětmi se stejná hra může hrát tak, že vy řeknete přísloví, a vaše dítko vymyslí konkrétní příklad pro jeho uplatnění… Příklady… „Bez práce nejsou koláče“ – pokud se nebudu učit, budu mít místo jedniček pětky a zabavený telefon „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“ – pokud budu moc zlobit, rodiče mi zabavěj mobil i třeba na celý týden „Líná…

Více...

S dětmi v Londýně 6 – Bubu

Tak abych si to ulehčila, přidám komentář mého syna ohledně jednoho emotivního dne v Londýně a pak přidám pro změnu mé dokumentující fotky. Robík měl mít po prázdninách cestopis do školy, za což jeho paní učitelce češtiny děkuji! Snad stihne do konce září přečíst Kytici a v rozumné době udělat referát ze sci-fi… Děti mají rodiče a učitele kolem sebe kvůli tomu, aby nerostly jak dříví v lese, a aby je někdo kultivoval… (ty děti myslím :)) Hledala jsem…

Více...

Horko, vedro, parno, výheň, hic

… jsou slova, která padla v tomto týdnu, i v tom minulém… Víte, jak vznikla? Horko má něco společného s hořet, ale jinak je etymologie slova dost složitá a nikoho by to nebavilo. Asi je důležité si i uvědomit, že stejný původ mají slova „hoře“ a „hořký“ (stav a pocit přetrvávající z toho, že hořelo, a hořelo právě proto, že bylo horko…) 🙁 Vedro má původně stejný slovní základ s vadnutím (staroslovanský původ), i když jako se vším –…

Více...

Přítel, kamarád, partner

Tak nejhezčí vysvětlení vzniku slova „přítel“ se mi doneslo, že je to někdo, kdo je „při těle“ (nemyslí se tlustý, ale máte ho blízko těla…), což jsem v odborné literatuře etymologie slov zatím nenašla… Takže to nemohu podložit odborníky, ale z hlediska obyčejného selského rozumu mi to přijde celkem logické. 🙂 Lingvisticky jsou pak už dobře zdůvodnitelná slova „kamarád„ španělsky camarada = společnost dobrých přátel, druhů, camara = komora (tedy vlastně: spolubydlící v téže komůrce) tento výraz přešel přes…

Více...

Proč se „flámuje“?

Minimálně naše rodiče tak činili… My to taky děláme! Někdo častěji a zdatně, někdo méně často. Málokdo ale tuší, proč se této činnosti tak říká 🙂 Slovo „flámovat“ pochází od slova Flandry neboli Vlámsko, což je jeden ze 3 regionů Belgického království. Stalo se to tak, že za 30-ti leté války (1618—1648) dorazilo do Prahy vojsko z Flander. A protože nemohli pořád bojovat (bojovali převážně v létě a v zimě odpočívali), trávili svůj volný čas mezi bitvami tančíc ve…

Více...