Chvalte, ale pořádně! – Chvály není nikdy dost

Na tom se asi shodneme, že je potřeba své děti chválit. Zvyšuje jim to sebevědomí a motivuje do další činnosti. I my dospělí jsme rádi chváleni, od partnera, od šéfa, od maminky…

Ale stejně jako nám udělá radost pochvala za něco, čeho si opravdu ceníme, co se nám povedlo, co jsme dotáhli s vypětím všech sil…, stejně tak i děti musíme chválit s rozmyslem. Třeba: Tys ale hezky namaloval ty kolečka!, Líbilo se mi, jak ses postaral o sestřičku, když zazvonil telefon. nebo Super! Už ses naučila zdravit nahlas!.

Zkuste se ale vyhnout takové té plošné chvále typu: Ty jsi ale šikulka!, Ty jsi šikovný!, To je nádhera!.

Raději si pořádně prohlídněte obrázek, co děťátko namalovalo, a oceňte krásně namalovanou střechu než nádherný obrázek! A chvalte! 🙂 Chvály není nikdy dost.