S dětmi v Londýně 2 – Klasika (nutné zlo?)

Být v Londýně a nevidět Tower a Tower Bridge by nebylo úplné. No samozřejmě se dětem nechtělo do hradu, tak jsme je tam nebrali… Kromě korunovačních klenotů by je tam toho za tu cenu stejně moc nezaujalo.

Za branami Toweru je docela zaujali červení pánové, strážci Toweru, tzv. Beefeateři. Je spousta teorií, proč se tak jmenují. Mně se líbí nejvíce ta, že jedí („eat“) hovězí maso („beef“), jsou to tedy „jedlíci hovězího masa = beefeateři“. Co je fakt, starají se také o krkavce, aby neopustili Tower. Totiž pokud by se tak stalo, bylo by zle s Anglií.
A protože jíst hovězí a hlídat krkavce (s pro jistotu zastřiženými křídly) není zas tak těžký úkol, přibrali si k tomu v současné době navíc funkci průvodců po hradě.

Z Tower bridge je dobrý výhled na křižník Belfast umístěný uprostřed Temže, dostupný z druhého břehu Temže.

Parlament a Big Ben zná už dnes každý. Za důležité, ale spíš nezáživné jsme považovali vidět také Westminster Abbey – místo korunovace, svateb a pohřbení anglických králů.

Požár, na který upomíná písnička London bridge is falling down
i tento sloup, v podstatě přispěl k obrovské rekonstrukci Londýna, který byl do té doby převážně dřevěný. Byl jí pověřen architekt Christopher Wren, s jehož jménem se setkáte na každém kroku, a který kromě celkového plánu města, postavil šmahem i 52 kostelů. Požár vznikl v pekařství v Pudding lane na místě tohoto památníku. „Zničil 13 200 domů, 87 chrámů, 6 kaplí a 44 cechovních sídel, Královskou burzu, Custom House, původní katedrálu svatého Pavla, Guidhall, Bridewell Palace, městské vězení, Session House, čtyři mosty přes řeky Temži a Fleet, tři městské brány a domovy 100 000 lidí, což byla jedna šestina obyvatel města.“

Klasiku zábavy v centrálním Londýně dnes zajišťují neostře se prolínající rajóny… 🙂

  • centrum komerční zábavy kolem Leicester Square
  • paradoxně Čínská čtvrť pro své restaurace a obchody s asijskými výrobky
  • Soho – spíše minulé centrum vykřičených domů, obchodů s podobnou tématikou a gay klubů v současnosti i minulosti

Do Soho jsme děti nebrali. Na Leicester Square jsme pozorovali aspoň originální pouliční umělce, když ne muzikály a premiéry filmů v přilehlých parcích zábavy, kde nechybí ani megadiskotéky a atrakce všeho druhu… Tak jsme je vzali aspoň na večeři do jedné z čínských restaurací v China town, kde to sice na veliký šlágr v jejich očích nevypadalo, ale alespoň my byli po dlouhém dni spokojeni…