Poetika prvního sněhu a Sněhulák :)

Včera, v neděli začaly zběsile padat veliké vločky prvního sněhu. Měly jsme v plánu péct s dcerou vánoční cukroví, ale vločky ji nedaly než myslet na to být venku a být v nich…

No tak jsme spolu vyšly do Grébovky prostě jen tak… (I když já bych raději pracovala na cukroví)

Byl tam taky ještě jeden takový blázen s malou holčičkou, který tam už válel sníh na Sněhuláka. Tak jsme spojili síly všech, dováleli jsme prostřední kouli.

Já pak přinesla z domova klobouk a šla koupit mrkev, oni zatím nasadili ručičky a stabilizovali umístění koulí nad sebou… Byl to fešák 🙂

I v souznění s okolím byl Sněhulák fešák…

Za půl hodiny postaven se vším všudy! Když je dobrý sníh a když dva neznámí rodiče s holčičkami pracují efektivně. Tatínkovi díky za nasazení, hezké to bylo!

I ty perníčky jsme nakonec stihli, ale to zas za přispění našeho tatínka :))

Sněhulák velké „S“ nebo malé „s“? Nevím, ale náš pan Sněhulák byl velký 🙂

A na závěr jiná poezie z Grébovky

A nutnost v poezii 🙂