Asi každý z nás nebo jeho dítko chodil nebo chodí do Sokola, takže víte, že tam jde víc o myšlenku a fyzickou aktivitu jako takovou než o utěžení a trápení si těla kvůli vrcholovému sportu a výsledkům. Vždyť i třeba závody mé dcery se jmenují „Závody pro radost“.
A tak sokolské hnutí v minulosti chtělo zapojit širokou veřejnost do zdravého životního stylu. Dělníci si mohli protáhnout své nejvíce namáhané svaly a úředníci zas protáhnout svou krční páteř a zbytek těla posilovat.
Včera jsem to propásla, když tramvaje jezdily s praporky Sokola a televize mluvila a Sokolech, kteří byli zasláni do koncentračních táborů…
Sokolové hráli za 2. Světové války velkou roli spojenectví a sounáležitosti, proto takový vzdor fašistů, kteří chtěli sokolské hnutí rozpustit, a také ho rozpustili…
Sokolové v Libni se navíc těsně podíleli na ukrývání atentátníků Heydricha.
1. Budova Sokola na VInohradech na rohu Sokolské (dříve Hradební) a Žitné
Tato Sokolovna byla postavena jako první, ostatní Sokolovny se pak stavěly podle ní. Tím, že byla první, má také bohatou historii…
V této Sokolovně Miroslav Tyrš vytvářel české tělocvičné názvosloví a celou metodiku cvičení. Zde se konaly sjezdy České obce sokolské a vznikla zde tradice tzv. Šibřinkových plesů. Odsud byly také vypraveny pohřby Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, zesnuli poměrně v mladém věku. Oba dva pánové byli všestranně nadaní, byli dobře finančně zabezpečeni, ale měli vyšší cíle a tak vzplanuli pro sokolskou myšlenku. Po smrti Jindřicha Fügnera vzplanul :)) navíc Miroslav Tyrš pro Fügnerovu dceru Renátu (o 22 let mladší), kterou v dětství vychovával jako domácí učitel.
Sokolovna je velice rozsáhlá a je také registrována jako kulturní památka. Kromě menších tělocvičen jsou zde dvě velké, ta více reprezentativní nese jméno po prvním starostovi Sokola, Jindřichu Fügnerovi. Druhá je Tyršův sál, pojmenována po druhém z dvojice zakladatelů. Oba v navazující budově také bydleli.
2. Tyršův dům na Male Straně
I Tyršův dům má velmi bohatou historii.
Je to původně barokní palác Michny z Vacínova. Pavel Michna byl císařský dvorní úředník. Po něm 150 let v jeho Michnovském paláci sídlilo vojsko.
Byla zde výrobna střeliva, v zahradě byla postavena kasárna a na konci první světové války byl objekt klasifikován jako ruina.
V roce 1921 zakoupila ruiny za 1 korunu Česká obec sokolská, která zde zahájila přestavby. Byly dostavěny šatny a tělocvična, bývalá jízdárna byla zvýšena a přebudována na velkou sokolskou ubytovnu.
Nacházela se zde výstavní síň, kuchyně, jídelna, kanceláře. Pod tělocvičnou je 20 metrů dlouhý bazén. Dvůr byl proměněn na lehkoatletické cvičiště. Slavnostního zahájení se v roce 1925 zúčastnil také prezident Masaryk.
Ještě pár slov k Sokolu. Jindřich Fügner navrhl tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“, Josef Mánes navrhl kroj, Josef Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“. Miroslav Tyrš stál u zrodu hesla celé organizace – „Tužme se!“. A zformuloval sokolské zásady: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň. vzájemný bratrský vztah členů.