Horko, vedro, parno, výheň, hic

… jsou slova, která padla v tomto týdnu, i v tom minulém… Víte, jak vznikla?

Horko má něco společného s hořet, ale jinak je etymologie slova dost složitá a nikoho by to nebavilo. Asi je důležité si i uvědomit, že stejný původ mají slova „hoře“ a „hořký“ (stav a pocit přetrvávající z toho, že hořelo, a hořelo právě proto, že bylo horko…) 🙁

Vedro má původně stejný slovní základ s vadnutím (staroslovanský původ), i když jako se vším – teorií je mnoho a pak třeba nakonec zjistíte, že i různé teorie spolu nějak souvisí…
Vedrý čas je ten, který vše vysouší a tím i konservuje jisté potraviny…“
Vedřiny“ jsou „zkrácené vyučování v době letních veder“. Něco jako prázdniny, které jsou na rozdíl od vedřin po celý den… 🙂

Parno je s největší pravděpodobností od páry, u které se vždy vyskytuje vedro i horko. 🙂 Třeba já už jsem se od trouby nebo papiňáku často spálila…

Výheň je zas ohniště, do kterého se vhání vzduch ke zvýšení žáru a teploty. Často se s ní setkáme v kovárně.

Hic jednoznačně pochází z němčiny, od slova „hitzen“ = „topit“, „hřát“

Tak až jednou budete vysvětlovat vašim dětem, jak právě venku je a proč se potíte, třeba budete o něco chytřejší a připraveni odpovídat…