Procházka Královskou zahradou na Letní Letnou

Letní Letná je tradičně spjata s koncem prázdnin, a pro děti je tady zábavy dost! CESTU TAM lze využít jako hezkou "poznávačku" běžných a exotických dřevin, a také okolí Hradu. My jsme dojeli na Hradčanskou a odtud prošli krásně zrekonstruovanou Píseckou bránou. Nešlo jen o běžný průchod :), ale průchod olympijský! V Bráně je vždy nějaká výstava, tentokrát výstava o olympiádách. Naleznete zde stručnou historii olympijských her od roku 1920 až po současnost. U každého zastavení jsou fotky našich významných olympioniků, určitě někoho z těch posledních jako Lukáše Krpálka budou vaše děti znát, ty ostatní třeba jen z vyprávnění...  …

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Procházka Královskou zahradou na Letní Letnou

Karel IV. stavěl své stavby racionálně…“Hladová (?)“ zeď na Petříně

Na našich akcích si o Karlovi IV., jeho matematice, mystických číslech, vizích i moudrosti stanovovat priority, řekneme více. V tomto krátkém článku je řeč o "Hladové zdi"... Měla především obranný charakter chránící Malou Stranu a Hradčany od jihu a západu a vedla od Újezdu až po Strahov a Pražský hrad. Důležitost zdi potvrdila pozdějšími úpravami Marie Terezie. To, že dal stavbou zdi Karel IV. práci chudému obyvatelstvu, byl jen vedlejší produkt - dnes něco jako "nice to have". Hladomor přišel do Prahy navíc až v polovině stavby zdi.... Geograficky by se dalo říct, že Hladová zeď jako součáast opevnění zhruba…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Karel IV. stavěl své stavby racionálně…“Hladová (?)“ zeď na Petříně

Další třída ze ZŠ Slovenská na ostrově

Už to začíná být tradicí, že se nám dětičky z Vinohrad objevují na akcích pravidelně. A tak jsme využili nádherného počasí u Vltavy, kde se horka snáší mnohem lépe, a vyrazili do dalšího boje o zlaťáky...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Další třída ze ZŠ Slovenská na ostrově

Krásné Velikonoce s Prahou hravě

Není doba hromadných akcí, jak jsme byli zvyklí v době předkoronové, a tak Vám přejeme úplně nejkrásnější prožití svátků s rodinou a Vašimi nejbližšími. A jako tip přijměte velikonoční QR hru, na které se Praha hravě podílela společně s MČ Praha 8. Projdete asi 6 km dlouhou trasu skrz malebné staré Bohnice, poznáte pražská i celorepubliková NEJ v té novější části Bohnic a proniknete k místům, kam se ve rčeních a myšlenkách často dostáváte, když už nevíte kudy kam :) Hra začíná před KD Krakov, kde si vyzvednete soutěžní hrací kartu s křížovkou a políčky na správné odpovědi nebo si…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Krásné Velikonoce s Prahou hravě

Procházky stavebními styly v Praze – GOTIKA

Jsme tady s dalším návrhem vycházky po ikonách "stylové" architektury v Praze, tentokrát po gotických stavbách. Začíná se dělat krásně, tak proč si krásně :) nevyjít a nepoznávat Prahu a architekturu? Mapka opět přiložena. Gotické stavby vznikaly ve středověku, u nás ve 14. a 15. století, hodně z nich bylo postaveno za vlády Karla IV., kdy Praha nejvíce vzkvétala. Typickými stavebními útvary jsou chrámy, katedrály (pokud je chrám větší, má 3 a více lodí) a v Praze najdeme i hodně gotických bran a věží. V gotice se nám románský kulatý oblouk oken zlomil a stavby nabyly na výšce i na…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Procházky stavebními styly v Praze – GOTIKA

Procházky stavebními styly v Praze – styl románský

Pletou se vám a vašim dětem stavební slohy? Připravili jsme pro vás zjednodušený přehled pro jejich lepší rozpoznávání. Pokud si je projdete osobně, jsme si jisti, že se vám pevně vryjí do podvědomí jejich rysy a příště už se nespletete. Doporučujeme rozdělit si vycházky po stylech, budete mít program na několik odpolední. Projdete se na čerstvém vzduchu bez návštěvy interiérů, což je v současné době víc než žádoucí... Památek románského slohu (11.- 13. stol.) najdeme nejméně. Je to hlavně proto, že se jedná o nejstarší dochované památky, podobné stavby nevydržely nebo byly přestavěny v pozdějších obdobích do jiných stylů. Stavěly…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Procházky stavebními styly v Praze – styl románský

Eskymácké a inuitské výrazy pro sníh

To, že mají Eskymáci sto výrazů pro sníh, zdá se poněkud nadnesené. Při hlubším studiu jsem zjistila, že se jedná především o různé přípony, které se přidávají k základnímu slovu a také často závisí na fantazii mluvčího. Co mě překvapilo, má inuitština sice 400 přípon, ale jen jednu předponu. Na druhou stranu, mají těch výrazů určitě více než my, protože jejich život je se sněhem celý spjat, a jejich potřeba ho pojmenovávat různě vzniká v kontextu různých činností. Také některá další inuitská slova přešla do evropských jazyků, např. anorak, kajak, nanuk, iglú nebo malamut. Slovo Nanuk není původně typ zmrzliny,…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Eskymácké a inuitské výrazy pro sníh

Karel IV. jako sběratel drahokamů …

Svatováclavská koruna, symbol české státnosti! Karel IV. byl pedant, stále s ní nebyl spokojen a nechal ji předělat proto, že se mu podařilo sehnat exkluzivnější a luxusnější drahokamy, než byly na té původní... Kromě toho, že byl výborný státník, byl totiž také zapálený sběratel drahokamů. Poslední podoba svatováclavské koruny je z roku 1387. Přední a největší červený kámen byl chybně označován jako rubín (donedávna "největší rubín na světě zasazený ve šperku"). O toto prvenství však koruna přišla, protože podle posledního průzkumu jde ve skutečnosti o červenou odrůdu turmalínu zvanou rubelit. Koruna tak získala jiné prvenství - obsahuje nejstarší významný turmalín…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Karel IV. jako sběratel drahokamů …

Do nového roku hravě…

... Za celou Prahu hravě přejeme dětem, a vlastně i dospělým, hodně...  

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Do nového roku hravě…

Pojďte na rodinnou vycházku a zjistěte, kde se u nás poprvé rozsvítil vánoční stromeček

...bylo to v Praze, v Libni léta páně 1812. Na toto místo vás přivede Libeňská vánoční hra, která vás pomocí QR kódů po celé trase dovede od Libeňského zámečku až k bývalému zámečku Ztracená varta, který tenkrát vlastnil ředitel Stavovského (tehdejšího Nosticova) divadla Johann Carl Liebich. A protože byl pokrokový a pocházel z německých zemí, dovezl tento původně germánský zvyk až k nám. Zvyk zdobení vánočního stromečku se pak u nás rozšířil až o 30 let později, a to jen v bohatých měšťanských rodinách. A jak stromeček vypadal? Byla to údajně zelená jedlička umístěná na stole nijak se neprohýbající pod…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pojďte na rodinnou vycházku a zjistěte, kde se u nás poprvé rozsvítil vánoční stromeček