Ovčáček dle ovce, Větvička dle dendrologie, Hrabal analytický

Těžko říci, ale protože jsme Praha hravě, hrajeme si s častými pražskými jmény…

Kovář – že by řemeslník?
Truhlář – podobně
Šmíd – z němčiny krejčí
Krejčí – krejčí už rovnou z češtiny 🙂
Šafář – někdo důležitější a rozŠAFnější
Novák, Novotný – někdo, kdo přišel do NOVé vesnice a musel se přizpůsobovat?
Dvořák, Dvořáček – jako DVOřan se musel přizpůsobovat o sto šest
Pohunek – o to víc?
Fejk – úplně to tak nemyslí, prostě falešnej malinko
Bobek – nemá zas takový grády, ale myslí to dobře
Okamura – vesnice na kopci
Zeman – něco podobného, jen pod kopcem
Klaus – od Nicholas, Mikuláš
Bělobrádek – že by blonďak s bílou bradkou?
Babiš – že by měl nějaký vztah „po slovensky k babám“?
Páral – stejně jako Hrabal se ve všem hrabe/páře, je potřeba jednat, a ne tolik přemýšlet a analyzovat
Kundera – taky se ve všem hrabe…
Ledvinka – někdo, kdo má problém s ledvinami
Větvička – známý dendrolog a odborník přes stromy a větve
(??? 🙂) – známý sexuolog
Spurný – někdo, kdo se vzbouřil a byl vzpurný?
Zajíc, Jelen, Králík, Ježek – těžko říct…
Pak je tu hodně ptáků, jako Stehlík, Slavík, Sýkora, Holub, Brabec, Sokol, Pelikán – ti budou pravděpodobně v pohodě… 🙂

Příjmení mají význam po otci, pak ho ztrácejí. Každopádně některá sedí velmi dobře…

Nakonec kdo by lépe určoval směr, než-li muž?

Zamyslete se nad okruhem svých známých a uvidíte!!!

A ještě jedna poznámka! Máte nějakou zkušenost? Napadá nás občas, jestli by se příjmení okolo rovníku či subtropů točila spíše kolem lva, tygra, anakondy, žraloka, delfína, krajty nebo třeba papouška?