Rubrika: Slova, pořekadla, rčení

Školáci mají Prázdniny, dospělí Dovolenou. Přitom v angličtine je pro obojí stejné slovo Holiday/Holidays. V češtině není původ slova Dovolená vůbec hezký, až moc DOVOLENÝ někým třetím, v současnosti zaměstnavatelem. V angličtině jsou to SVATÉ dny, což mi zní mnohem lépe… Hledala jsem dál… Dovolená je podobné jako slovo Urlaub v němčině, odlišné od slova pro školáky (v němčině Ferien). Urlaub původně vzniklo z tzv. dovolenky z vojny. Slovo Laube je v němčině kolonáda, arkády, altán, zahradní domek, čili…

Více...

Pro nepořádek máme v češtině spoustu výrazů. Především těch nespisovných! Slovo brajgl prý začali používat malíři, a to pro označení nepořádku, neladu, rámusu, bláznivého zmatku, ale i výtržnosti nebo povyku či rvačky. Údajně je k tomu inspirovaly monumentální venkovské scény, které na svých plátnech zachycoval holandský malíř Pieter Bruegel starší, psaný také Brueghel nebo Breugel. Na obrazech se vždy vyskytovalo mnoho postav vykonávajících rozmanité činnosti, že se venkovské scény stávaly značně nepřehlednými. Poslední verze se německy čte „brojgl“. A…

Více...

Obě slova „šus“ a „pajtl“ mají německý původ. Šus je jako Schuss, tj. střela. Když jedete na sjezdovce šusem, tak jedete něco jako neřízená střela. Pajtl má něco společného s německým Beutel. Podobně zní náš „pytel“. Tudíž šuspajtl je člověk střelený pytlem, který nekoordinovaně a ne úplně účelně běhá a má stejně tak nekoordinovaná gesta. Třeba já, když nestíhám, začnu být vystresovaná, tím pádem ztrácím logický nadhled, a pak mě napadne, že „lítám jako šuspajtl“. „Šusem“ jezdím jen na…

Více...

Přinášíme trochu ochlazení do horkých letních dnů. Napadlo vás někdy, jestli byl dříve Brusel nebo brusle? Souvisí to spolu nějak? V roce 1465 vyslal král Jiří z Poděbrad k mnoha evropským dvorům mírové poselstvo. Doputovalo i do Brabantského knížectví, do Bruselu. Když 40 českých pánů a rytířů v čele s panem Lvem z Rožmitálu upachtěně klopýtalo přes zamrzlou řeku Senne (protékající Bruselem), muselo uhýbat dětem i dospělým, kteří po ledu zdánlivě bez námahy klouzali na podivných botách. Pan Lev…

Více...

Těžko říci, ale protože jsme Praha hravě, hrajeme si s častými pražskými jmény… Kovář – že by řemeslník? Truhlář – podobně Šmíd – z němčiny krejčí Krejčí – krejčí už rovnou z češtiny 🙂 Šafář – někdo důležitější a rozŠAFnější Novák, Novotný – někdo, kdo přišel do NOVé vesnice a musel se přizpůsobovat? Dvořák, Dvořáček – jako DVOřan se musel přizpůsobovat o sto šest Pohunek – o to víc? Fejk – úplně to tak nemyslí, prostě falešnej malinko Bobek…

Více...