Headline
Pellentesque non sem porttitor, porttitor eros eget, lobortis lacus eugiat vitae augue non, tincidunt posuere
Brusle a Brusel, nějaká souvislost?

Přinášíme trochu ochlazení do horkých letních dnů. Napadlo vás někdy, jestli byl dříve Brusel nebo brusle? Souvisí to spolu nějak? V roce 1465 vyslal král Jiří z Poděbrad k mnoha evropským dvorům mírové poselstvo. Doputovalo i do Brabantského knížectví, do Bruselu. Když 40 českých pánů a rytířů v čele s panem Lvem z Rožmitálu upachtěně klopýtalo přes zamrzlou řeku Senne (protékající Bruselem), muselo uhýbat dětem i dospělým, kteří po ledu zdánlivě bez námahy klouzali na podivných botách. Pan Lev…

Více...

Popeleční středa – sypání popela na hlavu

Ano, opravdu toto rčení pochází z tradice před Velikonočním pondělím. V období raného křesťanství existovala praxe VEŘEJNÉHO POKÁNÍ po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku Postní doby biskupem vyzván, aby zahájil uložené pokání. Oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal POPELEM. Velikonoce jsou vyvrcholením 40-denního půstu! česky: masopust (postíme se od masa) anglicky: lent italsky: carneval (dáme masu vale, carne je italsky maso) Masopust končil právě v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh…

Více...

Ovčáček dle ovce, Větvička dle dendrologie, Hrabal analytický

Těžko říci, ale protože jsme Praha hravě, hrajeme si s častými pražskými jmény… Kovář – že by řemeslník? Truhlář – podobně Šmíd – z němčiny krejčí Krejčí – krejčí už rovnou z češtiny 🙂 Šafář – někdo důležitější a rozŠAFnější Novák, Novotný – někdo, kdo přišel do NOVé vesnice a musel se přizpůsobovat? Dvořák, Dvořáček – jako DVOřan se musel přizpůsobovat o sto šest Pohunek – o to víc? Fejk – úplně to tak nemyslí, prostě falešnej malinko Bobek…

Více...

Hra na přísloví, rčení a pořekadla…

To je celkem jednoduchá hra mezi dospělými. Vyhrává ten, kdo vymyslí to poslední… S dětmi se stejná hra může hrát tak, že vy řeknete přísloví, a vaše dítko vymyslí konkrétní příklad pro jeho uplatnění… Příklady… „Bez práce nejsou koláče“ – pokud se nebudu učit, budu mít místo jedniček pětky a zabavený telefon „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“ – pokud budu moc zlobit, rodiče mi zabavěj mobil i třeba na celý týden „Líná…

Více...

S dětmi v Londýně 6 – Bubu

Tak abych si to ulehčila, přidám komentář mého syna ohledně jednoho emotivního dne v Londýně a pak přidám pro změnu mé dokumentující fotky. Robík měl mít po prázdninách cestopis do školy, za což jeho paní učitelce češtiny děkuji! Snad stihne do konce září přečíst Kytici a v rozumné době udělat referát ze sci-fi… Děti mají rodiče a učitele kolem sebe kvůli tomu, aby nerostly jak dříví v lese, a aby je někdo kultivoval… (ty děti myslím :)) Hledala jsem…

Více...

Piknik – napíchnout něco nevýznamného

Slovo piknik pochází z Francie. „Piquer“ znamená „napíchnout“, „nique“ = „něco nevýznamného“, čili asi něco malého ke zbodnutí. 🙂 (piknik v češtině, picknick v němčině, picnic v angličtině). Piknikování je oblíbená aktivita v letních měsících, kdy se v parcích schází lidé různých skupin a pohodaří na trávě. Dříve by to asi tak dobře nešlo, protože na trávě vesele běhali psi, kteří celý prostor zamořovali. Nicméně kultura pikniků a pejskařů se zlepšila, takže už tráva v parcích nevypadá a nevoní…

Více...

Horko, vedro, parno, výheň, hic

… jsou slova, která padla v tomto týdnu, i v tom minulém… Víte, jak vznikla? Horko má něco společného s hořet, ale jinak je etymologie slova dost složitá a nikoho by to nebavilo. Asi je důležité si i uvědomit, že stejný původ mají slova „hoře“ a „hořký“ (stav a pocit přetrvávající z toho, že hořelo, a hořelo právě proto, že bylo horko…) 🙁 Vedro má původně stejný slovní základ s vadnutím (staroslovanský původ), i když jako se vším –…

Více...

Aprílové počasí…

Jiří Vondráček – Aprílové počasí… Jedná se o lidový název pro proměnlivé a nestálé počasí (neměl by vám chybět deštník, pokud chcete alespoň částečně obstát…). Vyskytuje se ve střední Evropě na jaře nebo u lidí narozených v té době. „Při pravém aprílovém počasí je venku větrno, chladno a velice rychle se střídají silné přeháňky, které jsou většinou sněhové nebo doprovázené krupkami, se slunečnou oblohou. Často je však takto označováno i počasí se slunečnou oblohou, kterou střídají dešťové přeháňky.“ –…

Více...

Pokročilé jarní květiny… (pokračování :))

Jaro je už v plném proudu, nejen ve vzduchu, i lidi už jsou konstantněji v dobré náladě než na začátku jara! Minule jsme si zazpívali Jak se tak dívám, už kvete jíva…, teď mě napadá tak maximálně můj vlastní verš Sedmikrásko, lásko, kdo ví, co bude dál! No asi jaro a pak léto, ne? 🙂 Sedimikráska Kromě toho, že má 7 krás :), vykazuje stejně jako slunečnice heliotropickou schopnost – tj. schopnost zaujmout svou pozici vůči světlu, potažmo slunci….

Více...

Přítel, kamarád, partner

Tak nejhezčí vysvětlení vzniku slova „přítel“ se mi doneslo, že je to někdo, kdo je „při těle“ (nemyslí se tlustý, ale máte ho blízko těla…), což jsem v odborné literatuře etymologie slov zatím nenašla… Takže to nemohu podložit odborníky, ale z hlediska obyčejného selského rozumu mi to přijde celkem logické. 🙂 Lingvisticky jsou pak už dobře zdůvodnitelná slova „kamarád“ španělsky camarada = společnost dobrých přátel, druhů, camara = komora (tedy vlastně: spolubydlící v téže komůrce) tento výraz přešel přes…

Více...